Strašně se omlouvám, ale tento článek zatím neměl vyjít, neb na něm stále pracuji. Nevím, jak se to stalo, byl jsem si skoro jistý, že jsem mu nastavil status „Koncept“, ale bohužel došlo k jeho publikaci, a já si toho nevšiml. Jelikož už je pod článkem komentář, tak ho nechci „odpublikovat“. Prozatím tedy berte tento článek s velkou rezervou. Pokusím se ho dokončit co nejdříve.

Před nějakou dobou jsem napsal esej s názvem Proč nepoužívám Windows. Tato esej pak vyšla na LinuxEXPRESu, kde se poměrně dost diskutovalo. Na tuto esej reagoval Ondřej Trhoň na svém blogu, a jeho článek byl pak také uveřejněn na LinuxEXPRESu. Jelikož je moje reakce delší, rozhodl jsem se reagovat formou blogpostu.

(Celý příspěvek…)

Už dlouho jsem nic nepublikoval, tak zkusím alespoň něco malého pro zasmání, tedy výňatek z jednoho obzvláště povedeného strojového překladu:

Muž je nazýván býkem. Žena je nazývána krávou. Dítě je nazýváno teletem. [...] Mladá žena, která neměla tele je nazývána jalovicí. [...] Kastrovaný muž je nazýván volem nebo volem. (zdroj)

Moje oblíbené hudební vydavatelství změnilo obchodní model a přestalo nabízet možnost zakoupit stažení jediného alba. Nyní již nabízí jen členství za 15USD/měsíčně (s minimální platbou na tři měsíce), v rámci kterého můžete dle libosti stahovat, co se vám zlíbí, přičemž autoři dostanou 50% z částky, kterou Magnatune zaplatíte. Ačkoliv nevidím zrušení jednorázových nákupů jako úplně nejvhodnější krok, musím alespoň odkázat na vysvětlení. Dodávám, že poslouchat hudbu je možné i ve vysoké kvalitě (128kbps/MP3) zdarma, bez nutnosti registrace.

Ale o tom jsem ani moc mluvit nechtěl. Chtěl jsem upozornit na zajímavého interpreta žánru ambient s názvem Ishwish a jeho album Gates of Dawn. Jako relaxační hudba, hudba pro snění je to něco úžasného. Doporučuji poslechnout.

Co je DRM? Pokud nevíte, nahlédněte do mého předvčerejšího článku Význam svobody softwaru na heslo „Digital restrictions management“. DRM souvisí také s počítači, které vlastníte, ale přesto vám nepatří. Omezovači využívající DRM proti vám se snaží vytvořit dojem, že vám dávají něco, co byste jinak nezískali, nebo co by jinak nikdo nevytvořil, ale to není pravda. Nemusíte používat operační systém s DRM, můžete používat svobodný operační systém, respektive svobodný software obecně. Můžete si přečíst knihy bez DRM či poslechnout hudbu bez DRM.

Nezahazujte svoje svobody a nenechte se o ně připravit. Přečtěte si esej Právo číst (nebo raději anglický originál), podívejte se na historii DRM za posledních deset let a přečtěte si dvanáctou kapitolu knihy Free culture (Svobodná kultura) v češtině.

Pokud se chystáte vydat nějaké autorské dílo, zvažte použití licencí Creative commons, nebo, jedná-li se o software, o některou z FOSS licencí. Popřemýšlejte, jestli se chcete nechat jako uživatelé/konzumenti takto omezovat, a pokud ne, dejte to DRM producentům najevo, svou peněženkou. Nebo ještě lépe, dejte vědět i svým přátelům a známým a vysvětlete jim, proč je DRM defective by design.

V jedné dávné diskusi jsem byl dotázán, k čemu jako uživatel softwaru potřebuji svobodu. Dotyčný přišel s materiální analogií, tedy s příkladem konkrétního, fyzického nástroje, který si koupím, ale nedostanu k němu dokumentaci, jak byl sestaven. Daný nástroj používám, pokud mi vyhovuje, a pokud ne, koupím si jiný. Proč mi tato analogie přijde zcestná? A proč si myslím, že svoboda softwaru je klíčová?

(Celý příspěvek…)

Dnes jsem uzřel zprávičku o IBM, kterak hrozí patentovým sporem firmě, která vyvíjí open source software. Součástí patentového sporu jsou i dva patenty, které IBM přislíbilo open source vývojářům. V souvislosti s tím mne napadlo následující:

Open source nemá přátele. Pouze své tvůrce, uživatele, zneuživatele a nepřátele.

Pravdou je, že open source má kromě tvůrců a uživatelů své nepřátele – obvykle konkurenty z prostředí proprietárního softwaru. Jako zneuživatele bych viděl někoho, kdo začne na nějakém open source projektu rýžovat, aniž by cokoliv vrátil zpět původním lidem, z jejichž práce těží. Ale to je sporné – pokud dotyční daný software vydali pod jistými licenčními podmínkami, pak mohli s podobným scénářem počítat (dovoluje-li to licence), a tudíž se nejedná o zneužití.

Kdo je ale přítelem open source? Nejsem si jistý, kdo by tak mohl být označen (uživatel je uživatel, vývojář je vývojář…). Vím ale to, že přítelem open source rozhodně není entita, jejímž primárním cílem je dosažení zisku (tedy jakákoliv komerční společnost). Ta totiž bude stát za Open Source jen tak dlouho, dokud se jí to vyplatí, a jakmile se situace změní, bez jakýchkoliv rozpaků vytáhne nůž a vrazí mu ho do zad. Firmy podle mého nejsou a nemohou být přáteli Open Source. Zejména pak Ubersoft.