Je to už více než rok, kdy jsem začal dietu šulit, až jsem ji prakticky vysadil, a opět přibral. Naštěstí jsem se na původní kritickou hmotnost nevyšplhal, ale stejně jsem přibral relativně dost. Až nyní se mi konečně podařilo obnovit svou vůli a začít znovu s dietou.

Jak jsem zjistil, respektive jak jsem se opět přesvědčil, nejhorší jsou momenty, kdy se pokoušíte dietu znovu začít držet – řeknete si – od zítřka budu držet dietu. Vidina, že od zítřka už nebudete moci jíst tak, jak se vám líbí, způsobí, že si dáte do nosu. Nakoupíte brambůrky, oříšky, pečivo, maso, možná i řízek a salát (v horším případě dortíky, nugát, čokolády, bonbóny, apod.). A dáte si. Jeden den už přece nic neznamená. Jenomže. Nakoupíte toho příliš, než abyste to stihli sníst za jeden den, takže vám zbyde. No nic, řeknete si. Tak tedy ještě jeden den. Vždyť na jednom dnu už nezáleží…

Takže druhý den dojíte zásoby ze včerejška, ale pak už se vám dieta moc chtít držet nebude. Vůle povolí, a vy si řeknete, že tedy ještě zítra dietu držet nebudete. Že až zítra, nebo příští týden. No, a tak to pokračuje dál, dokud se z toho jednoho dne nestane třeba půlrok.

Moje rada pro dietáře tedy zní – s dietou se nezačíná od zítřka, s dietou se začíná právě teď. A pro ty z vás, kteří obezitou trpí (BMI dlouhodobě převyšuje 29.9), dodávám, že dieta je celoživotní proces. Není to něco, co si můžete dovolit nasadit, zhubnout, a vysadit. Váš problém totiž neleží ve vysoké hmotnosti, ale ve špatném stravování, metabolismu, případě v nedostatku pohybu. Až dosáhnete požadované hmotnosti, nemůžete si dovolit dietu vysadit a jíst jako předtím (kila pak rychle naberete zpátky). Kalorie musíte počítat stále, jen si můžete dovolit denní přísun zvýšit až na takovou hodnotu, která vám umožní dlouhodobě držet váhu. A váhu si budete muset hlídat do konce života.