Model „zavřené dveře“ nebo „černá skříňka“, chcete-li, přechází ze světa softwaru do světa hardwaru. Trendem moderní doby je vytvářet různá počítačová zařízení, jako jsou mobilní telefony, přehrávače médií, PDA, apod., které nepracují pro uživatele, ale pro výrobce. Tato zařízení již dávno nejsou jednoúčelovými zařízeními, nýbrž miniaturizovanými počítači, které jsou schopné zavádět jakýkoliv software (kompatibilní s danou hardwarovou architekturou). Fixace na software od výrobce a nemožnost jeho výměny za uživatelský software pak znamená faktické omezení svobod uživatele. Uživateli sice takové zařízení patří, ale přesto s ním nemůže zacházet tak, jak chce – musí se podřídit vůli (a často i zvůli) výrobce.

V souvislosti s tím mne docela zaujal citát Igora Šmerdy, který prohlásil: „Jakmile takto otevřete hardware, začnou si uživatelé dělat se zařízením, co se jim zlíbí.“ Já tedy nevím, ale účelem zařízení, které si pořizuji, přeci je, aby pracovalo pro mne a plnilo moje požadavky. Dělat si se zařízením, co se mi zlíbí, je přeci moje právo, když to zařízení vlastním.

Ne, argument se zárukou neuznávám – jakékoliv zařízení mohu fyzicky rozmontovat, čímž pravděpodobně ztratím záruku. Stejně tak lze záruku na funkčnost zařízení omezit na zařízení obsahující původní software od výrobce. To není důvodem uživateli odebrat svobodu si do něj nahrát jiný software.

Aby toho nebylo dost, software, který bývá v některých zařízeních nahrán, pak dokonce „volá domů“ a je s výrobcem téměř v permanentním spojení. A co je horší, výrobce může danému zařízení na dálku cokoliv přikázat. Včetně smazání souborů, které si uživatel pořídil (a za jejichž pořízení zaplatil). Viz cauza s Amazonem a jeho čtečkou, která na povel Amazonu vymazala zakoupenou knihu čtenářů z jejich vlastního zařízení bez jejich vědomí nebo svolení. Paradoxně byl touto knihou Orwellův román 1984 (což je mimochodem výborná kniha, doporučuji přečíst).

Velký bratr (aneb výrobce), který myslí za uživatele, je pak v takových zařízeních běžný. Ten pak rozhoduje, jaký software, tedy které aplikace, smí daný uživatel na svém zařízení provozovat, a které aplikace provozovat nesmí. Stálé spojení s velkým bratrem pak umožňuje existujícím a schváleným aplikacím příslušná oprávnění odebrat a jejich spuštění kdykoliv zabránit. Aneb dnes ti to ještě spustit povolím, zítra se těš.

Některá zařízení obsahující GPS, jako třeba Palm Pre, zasílají svému výrobci svou pozici ze svého GPS modulu. Kromě toho Palm Pre zasílá informace o tom, jaké aplikace uživatel spouštěl nebo třeba jak dlouho je měl spuštěné. To vše samozřejmě probíhá bez uživatelova vědomí nebo svolení, dle hesla tvoje zařízení to není, ty sis ho přece jenom koupil.

Smutným faktem je, že lidé takové chování firem tolerují, čímž jen stimulují velkobratrské výrobce, aby ve výrobě nesvobodných a šmírovacích zařízení pokračovali.