Hackles

Velice povedený komiks z branže výpočetní techniky a GNU/Linuxu se jmenuje Hackles a část jeho stripů je k dispozici i v češtině. Autoři, žel bohu, práci na pokračováních vzdali, nicméně stripů je dost, podnětných myšlenek, které se za nimi skrývají, hodně a vzhledem k tomu, že projekt přestal v nejlepším, nezaznamenal Hackles úpadek, který velice dobře známe z posledních sérií různých seriálů. Ale proč ještě čtete tyto řádky, zkuste a uvidíte. Stojí to za to.

Modeline generátor

Jak asi víte, každý monitor podporuje jiná rozlišení při jiných obnovovacích frekvencích. V GNU/Linuxu má grafická rozhraní nastarosti X server. Ten je třeba správě nastavit, aby věděl, co si může k monitoru dovolit či jaká rozlišení s jakými parametry se mají použít. Problém je v tom, že šance dostat ty správné parametry přímo z hardwaru nejsou vždy dostatečně vysoké, a proto je možné, že při automatickém nastavení dojde k následujícím situacím:

  • nastavení podhodnotí možnosti zobrazovacího zařízení a nastaví příliš nízké hodnoty, při kterých poblikává monitor (více než při optimálním nastavení) a kazí se oči
  • nastavení vyhodnotí možnosti zobrazovacího zařízení správně a nastaví optimální parametry
  • nastavení přehodnotí možnosti zobrazovacího zařízení a nastaví příliš vysoké hodnoty, následkem čehož může u opravdu starých monitorů dojít k jejich poškození, jinak k poruše zobrazení (chyba out of range a žádný obraz)

Právě k prevenci té poslední varianty je tendence spíše nastavovat nižší hodnoty než vyšší. Některé distribuce, zejména live distribuce ala Knoppix či Danix, obsahují dokonalejší detekční mechanismy a jsou schopny kupříkladu i u mého monitoru nastavit optimální hodnoty. Cenou za tento přístup jsou však řídké výskyty oné poslední varianty, tj. nastavení přemrštěných hodnot, které monitor nezvládne. Řešení v takovém případě je přečíst si příručku a zadat správný parametr jádru, který přenastaví hodnoty jinak.

Jestliže ale víte, jaká rozlišení váš monitor podporuje a chcete je nastavit přímo, budete tak činit přes tzv. modelines v /etc/X11/xorg.conf, /etc/X11/XF86-Config či /etc/X11/XF86Config-4 podle X serveru, který používáte. Jedna řádka (modeline) může vypadat takto:

Modeline "1024x768" 81.54 1024 1064 1168 1352 768 768 770 804

Přesná syntax i výpočet jsou samozřejmě popsány jak v manuálových stránkách, tak na řadě míst na Internetu (i v češtině), ovšem ne každý se vyžívá v komplexních výpočtech a studuje materiály ke svému monitoru, a právě za tímto účelem existuje řada generátorů, do nichž zadáte patřičné hodnoty a které vám následně vyplivnou správnou modeline. Stačí použít google.

Já osobně dávám přednost tomuto, protože je nejjednodušší. Stačí mu zadat rozlišení a obnovovací frekvenci. Po vygenerování patřičných modelines je možné je dále upravovat v grafickém rozhraní pomocí programu xvidtune.

Kašlu na Linux, přecházím na Windows!

Ačkoliv jsem do této chvíle GNU/Linux preferoval a nedal na něj dopustit, to se právě změnilo. Nadále již nebudu GNU/Linux používat, na svoje stanice nainstaluji Windows, přikoupím i MS Office XP, Norton Internet Security, Photoshop a některé další aplikace. Microsoft tvrdí, že AAC (bývalá ProCA) tvrdí, že jí přechod na Windows ušetřil řadu nákladů a já hodlám ušetřit podobným způsobem. Přeci jen si už nemohu dovolit financovat tak drahý operační systém, jako GNU/Linux.

Zároveň očekávejte, že statická verze stránek bude stažena, alespoň dokud nevytvořím centrum podpory produktů firmy Microsoft. Veškeré příspěvky blogu týkající se GNU/Linuxu nebo Microsoftu budou staženy a nahrazeny verzemi propagujícími firmu Microsoft.

Ne, nečiním tak pod žádným nátlakem, ale zcela svobodně, ze své vlastní vůle. Přece nebudu zbytečně podporovat GNU/Linux, když Microsoft představuje levnější a výkonnější řešení! Můj odhad ceny je následující:

  • MS Windows XP Pro…. 2x 9.959Kč
  • Windows Server Ent 2003 Cz… 112.181Kč
  • SQL Server 2000… 183.097Kč
  • MS Access 2003… 1x 6.438Kč
  • MS Office 2003 Pro CZ… 2x 14.279Kč
  • MS Visual Studio .NET Enterprise Developer 2003… 66.639Kč
  • Adobe Photoshop CS CZ 8.0… 1x 28.144Kč
  • Symantec Norton Partition Magic 8.0 Retail… 1×2.081Kč
  • Symantec Norton Antispam 2005 Retail… 1×1.403Kč
  • Symantec Norton Personal Firewall 2005 Retail… 2×2.177Kč
  • Symantec Norton SystemWorks 2005 Premier Retail… 3×3.569Kč

Suma nákladů nutných na přechod na adekvátní řešení je 463.518Kč. Hned zítra si sjednám úvěr u E-Banky, abych mohl tento vynikající software zaplatit, a co nejdříve začít používat. Pryč s amatérským tzv. svobodným softwarem, sem s kvalitnějším a levnějším řešením!

(aprílový žertík)

Uptime mého routeru právě překonal hranici 23 dní

Pouze pro zájemce uvádím stav svého linuxového routeru (Intel Pentium 100, 32MB RAM, 1.5GB disk), který není připojený na žádnou UPS a běží na něm Debian GNU/Linux 3.0 (Woody). Moje práce na něm čítala pár hodin + sepsání a odladějí skriptu, který z tohoto routeru činí autonomní jednotku pro obsluhu modemu.

Výstup uname -a:

Linux router 2.4.19 #1 Fri Feb 25 08:37:02 CET 2005 i586 unknown

Výstup uptime:

09:19:52 up 23 days, 44 min, 1 user, load average: 0.29, 0.25, 0.17

Windows viry pod Wine

Vzhledem k tomu, že téměř veškeré vznikající viry existují výhradě pro platformu Windows, uživatelé unixových systémů si této havěti moc neužijí. Do této chvíle totiž nebyl vytvořen virus, který by se v tomto prostředí dokázal rozšířit. Ale není všechno ztraceno. Programy určené pro Windows se i pod unixovými systémy dají zprovoznit pomocí emulátorů, jako například Wine (i když to není emulátor v pravém slova smyslu, ale pro základní představu to postačí).

A co je možné dělat s obyčejnými programy, lze provádět i s viry. Matt Moan se pustil do malého testu a výsledky běhu několika virů pod Wine publikoval na Newsforge. Z pěti testovaných virů se sice navzdory Mattovu snažení žádný nedokázal rozšířit, ale jeden Mattovu práci s počítačem přesto malinko znepříjemnil (skončil v nekonečné smyčce a musel být ukončen stiskem Ctrl-C).

Osobně považuji tuto cestu za krok správným směrem. Uživatelé Windows přecházející na GNU/Linux (či jiný unixový systém) si často stěžují, že jim pod těmito systémy nechodí programy, se kterými pod Windows pracují, ale s nástupem emulátorů a různých podobných programů tento problém časem zcela odpadne a uživatelům Windows pak pod GNU/Linuxem nebudou chybět žádné programy, na které si zvykli, dokonce ani počítačové viry, i když třeba nebudou chodit na 100%.

Abych nepodnítil flamewar, upozorňuji, že tento článek patří do rubriky „Humor, recese“ a je psán ironickým nádechem. Seriózní článek na toto téma vyjde později.