Mám rád Vim. Mám moc rád Vim. Používám ho k editaci textu při každé možné příležitosti. Problémem je, že redakční systémy typu WordPress se obvykle ovládají přes webové rozhraní, a přes toto rozhraní se přidává i obsah. Naštěstí WordPress umožňuje i přístup přes xmlrpc rozhraní, což dává vývojářům možnost vytvořit pro ovládání WordPressu alternativní rozhraní.

Toto využívá celá řada „bloggerů“ coby aplikací pro desktop, ale i pro příkazovou řádku. Jednou z aplikací pro příkazovou řádku je blogpost, napsaný Stuartem Rackhamem v Pythonu. Umí publikovat jako článek nebo stránku soubor formátovaný buď v HTML nebo v AsciiDoc. Netestoval jsem, ale na první pohled vypadá zajímavě.

Nicméně, zpět k hlavnímu tématu – publikovat na WordPress lze i z (G)Vimu, a to pomocí několika pluginů. Já jsem pro své potřeby zvolil aktivně vyvíjený Blogit, u kterého mne jeho vývojář velmi příjemně překvapil, když mnou nahlášený bug úspěšně vyřešil v řádu hodin (nyní už není problém s názvy kategorií v Unicode).

Plugin Blogit přináší do Vimu několik příkazů:

:Blogit ls [blog]          list all posts
:Blogit new [blog]         create a new post
:Blogit this [blog]        make this a blog post
:Blogit edit {id} [blog]   edit a post
:Blogit page {id} [blog]   edit a page
:Blogit commit             commit current post or comments
:Blogit push               publish post
:Blogit unpush             unpublish post
:Blogit rm {id}            remove a post
:Blogit tags               update and list tags and categories
:Blogit preview            preview current post locally

S pomocí nich je velmi snadné vytvořit nový příspěvek nebo editovat stávající, a to včetně práce se stránkami (pages). Blogit nabízí také doplňování tagů a kategorií prostřednictvím C-X C-U.

Co více napsat? Pokud používáte Vim a máte někde blog nebo stránky využívající Wodpress, určitě Blogit vyzkoušejte. Pokud používáte jiný CMS, a rádi byste editovali texty příspěvků ve Vimu, můžete použít plugin do Firefoxu s názvem Vimperator, který vám z Firefoxu udělá tak trochu Vim (z hlediska ovládání) a umožní vám upravovat formulářová pole GVimem prostřednictvím C-I.

No a pokud máte rádi Emacs, určitě znáte Conkeror.

Abych pravdu řekl, samotnému mi činilo problémy orientovat se ve všech těchto pojmech. Pokusím se tedy o objasnění těchto pojmů, co možná nejjednodušeji.

IM (Instant Messaging) je způsob komunikace pomocí „okamžitých zpráv“. K tomu, abyste si mohli s někým tímto způsobem „psát“, potřebujete poskytovatele takové služby. To je obvykle subjekt, který vlastní servery, ke kterým se připojujete a přes které IM komunikaci realizujete. Přirozeně tak nečiníte ručně, nýbrž pomocí klienta, tedy programu, který s příslušnými servery komunikuje, pomocí určitého způsobu dorozumívání, který se označuje jako protokol.

ICQ je označení pro klienta, tedy program, který komunikuje se servery poskytovatele (AOL), prostřednictvím protokolu OSCAR. ICQ je oficiální klient pro tuto službu. Existují i další klienti, např. Miranda, QIP, Licq, SIM, Gaim, atd. Podmínky služby však použití těchto „neoficiálních“ klientů zakazují. Mimo jiné.

Aby to nebylo tak jednoduché, klienti mohou podporovat více protokolů, a umožňovat tak uživateli být přihlášen např. na ICQ i Jabber současně. Takové klienty označujeme jako multiprotokolové.

IM služby můžeme dělit do dvou kategorií – centralizované (uzavřené) a decentralizované (otevřené). Mezi centralizované IM služby patří ICQ, MSN, Gadu-Gadu a celá řada dalších. Tyto služby jsou zpravidla vázány na specifického klienta a podmínky uživatelům zakazují používání čehokoliv jiného. Stejně tak, poskytovatelé těchto služeb zpravidla znemožňují uživatelům kontaktovat uživatele jiných IM služeb.

Mezi decentralizované IM služby patří Jabber. Jabber je otevřená technologie, kterou může adoptovat kdokoliv (kupříkladu, i já mám svůj vlastní Jabber server), podobně jako třeba e-mail. Není závislá na jediném subjektu, poskytovatelem se může stát kdokoliv. Z toho vyplývá, že v případě Jabberu máte možnost vybrat si takového poskytovatele (resp. takový server), který vám vyhovuje, ovšem to vás nijak neomezí v možnosti kontaktovat uživatele jiných Jabber serverů. Uživatelé Jabberu mohou dokonce pomocí transportů kontaktovat uživatele jiných sítí (ICQ, MSN, apod.). Klientů pro Jabber existuje celá řada a uživatelé nejsou v jejich volbě nijak omezováni.

Hiawatha je webový server vytvářený s ohledem na bezpečnost. Má celou řadu zajímavých vlastností, přičemž z těch unikátních je to vestavěná ochrana proti SQL injection, XSS a DoS. Pro mne je podstatný throttling, tedy kontrola nad množstvím odesílaných dat za jednotku času, neb mne tíží ono A v pojmu ADSL (upstream mám jen 256kbps a nechci, aby mi vyřizování požadavků web serveru příliš škrtilo linku). Balíčky jsou k dispozici pro řadu distribucí, Arch Linux má tento server k dispozici v AUR. Příslušný PKGBUILD momentálně udržuje moje maličkost.