Google sjednocuje podmínky sběru vašich osobních údajů

Poznámka

Místo přibližně 60 různých prohlášeních o sběru osobních dat bude mít Google od 1. března pouze jedno jediné. Doporučuji si ho projít, není psané v právničtině (je psané v reklamštině). Ačkoliv to není v porovnání s dřívějškem asi zásadní změna změna, vévodí tomuto prohlášení propojení dat ze všech služeb Googlu. Sociální síť, video publikační platforma, vyhledávač, e-mail i informace o tom, jaké weby navštěvujete a na co se na těchto webech díváte, to vše se pěkně propojí (pokud to ještě není propojeno). Tedy, ve zkratce, vaše identita se propojí s tím, co na webu děláte. Alespoň všude tam, kam zasahují chapadla Googlu. A ta zasahují ledaskam.

Pokud se pozastavujete nad tím, proč nepoužívám oficiální názvosloví „ochrana osobních údajů“, činím tak, abych zdůraznil, že cílem Googlu rozhodně není vás chránit, nýbrž vaše osobní údaje sbírat a vydělat na nich. Totéž samozřejmě platí pro jiné služby podobného charakteru jako např. obličejokniha.

Měli bychom si uvědomit, že používání některých služeb „zdarma“ platíme ztrátou soukromí. Aneb k řadě služeb „zdarma“ dostanete porci šmírování zdarma. A všechno, co se nasbírá, se pěkně uloží, a to, pokud možno, navždy. Proč taky v dnešní době něco mazat? Tudíž, co Googlu jednou svěříte, mu už zůstane. Ale to přece už víte a počítáte s tím. Nebo ne?

10 důvodů proč opustit Windows

Toť název poměrně zdařeného třídílného seriálu na polishlinux.org. Do angličtiny byly dosud přeloženy první dva díly (1. díl, 2. díl), v mateřském jazyce portálu (polštině) jsou přirozeně k dispozici již všechny tři (1. díl, 2. díl, 3. díl).

Mezi použité argumenty je zařazena nevyhovující bezpečnost, projevující se zejména naprosto nevhodným (resp. nebezpečným) implicitním nastavením systému, které zanechává průměrného uživatele zcela na pospas virům, trojanům, spywaru a crackerům. Být na místě autora, v tomto bodě bych se nesnižoval ke konstatování „Technologically, both systems can provide a similar level of security, actually.“, ale rozepsal bych se o bezpečnostním modelu GNU/Linuxu a vytáhl jeho silné stránky.

Samozřejmě nelze nezmínit rozdíly v procesu instalace a správy softwaru, kde GNU/Linux nabízí centralizovanou správu softwaru s digitálně podepsanými balíčky, díky které se uživatel nemusí pohybovat v minovém poli freewaru často s porcí malwaru navíc, pokud chce sehnat nějaký software. Autor se dotýká i procesu aktualizace, která je v režii centralizované správy softwaru třešničkou na dortu.

Posledním probíraným tématem prvního dílu je desktop a jeho použitelnost. Zde autor zdůrazňuje širší konfigurovatelnost a možnosti výběru linuxových grafických prostředí, stejně jako dnes už klasický argument „logiky“ ovládání vypínání systému tlačítkem „start“ ve Windows. Argumentace pokračuje zmiňováním pozitiv GNU/Linuxu jako virtuální plochy, zaměření oken, „start menu“ a integrované vyhledávací funkce.

Mezi další probírané záležitosti patří „výkon“ a zejména schopnost se vypořádat s problémy. V této věci autor zdůrazňuje, jak je na škodu jednostranná politika „plné automatizace“ v situacích, kdy automatizace selhává. Jsou zde zůrazněny možnosti GNU/Linuxu jak se s problémy vypořádat, zejména pak logy a příkazová řádka.

Poslední díl, který dosud čeká na přeložení do angličtiny, se bude zabývat možnostmi příkazové řádky, vzdáleným přístupem, filozofií (otevřený vs uzavřený software, rozdílné licence a zejména restrikce licence Windows) a cenou, respektive TCO.

PF2006

Všem čtenářům přeji všechno nejlepší do nového roku, hlavně hodně zdraví a štěstí. Užijte si Silvestra i Nový rok a mějte se přesně podle svých představ. Happy hacking!

Začíná InstallFest

Dnešním dnem začal InstallFest, akce ČVUT, která pomáhá novým uživatelům s instalací a konfigurací GNU/Linuxu. Potrvá od dnešního rána do zítřejšího večera. Pokud to z jakéhokoliv důvodu nestihnete, nezoufejte. Za nějakou dobu pravděpodobně budou k dispozici videa z této akce, stejně jako jsou k dispozici videa z dřívějších InstallFestů, a to na webu audiovizuálního centra ČVUT.

Problémy s Ubuntu

Nemohu neodkázat na jednu moc pěknou příhodu člověka, který se pokoušel instalovat preview verzi Ubuntu Breezy Badger. Problémy, se kterými se setkal, jsou naprosto typické a lze si z nich vzít poučení.

OpenOffice.org

Dlouho očekávaná verze 2.0 svobodného kancelářského balíku OpenOffice.org nedávno konečně vyšla. K dispozici je samozřejmě verze v češtině i dalších jazycích pro MS Windows i GNU/Linux. Myslím, že ve stavu, v jakém se nachází, je schopna směle konkurovat balíku Office od Micrsoftu, alespoň v rámci běžného používání. Už v předchozí verzi jsem nebyl schopen najít funkci, která by nebyla k dispozici v obou balících, a v této bylo prakticky vše ještě rozšířeno, přidán byl modul Base po vzoru MS Access. Co se týče datových formátů, podporuje OpenOffice prakticky vše, o co by člověk měl zájem. Primární datový formát tvoří Open Document, mj. standard EU, formát založený na XML s praktickou zárukou, že všechny dokumenty půjdou otevřít i v budoucnu, samozřejmostí je export do PDF i HTML.

OpenOffice umí zpracovat formáty MS Office i dalších balíků, což se naopak rozhodně říci nedá. Microsoftí Office podporují pouze své formáty a jejich exportní možnosti jsou, s porovnáním k ceně balíku, naprosto žalostné. Jejich proprietární formát je navíc pro uživatele nevýhodou, protože jeho specifikace jsou tajeny a není sebemenší záruka, že dokumenty vytvořené dnes půjdou otevřít třeba za pět let. O tom, co to znamená pro firemní dokumenty a výkazy, raději pomlčím. Zpět však k OpenOffice. Pokud porovnám ceny (13.000Kč versus 0Kč), portabilitu a vlastnosti, pak mi přinejmenším pro běžné použití vychází OpenOffice jako naprostý favorit.

Ubuntu 5.10 je venku

Tak jsme se konečně dočkali. Nová verze jedné z nejpopulárnějších linuxových distribucí současnosti, Ubuntu 5.10 (Breezy Badger), byla právě vydána. Připomeňme, že vývojový cyklus distribuce je 6 měsíců a podpora každé vydané verze činí celkem 18 měsíců. Distribuce je čistě nekomerční, lze si dokonce zdarma objednat CD, která vám budou zaslána až k vám domů. Existuje ve dvou variantách, „Instalační CD“ a „Live CD“, kde instalační CD je určené k instalaci na pevný disk, zatímco live CD je možné vyzkoušet bez instalace, a tedy bez obav o jakoukoliv změnu vašeho současného operačního systému.

Distribuce Ubuntu má k dispozici české stránky a bývá velmi často doporučována začátečníkům v oblasti GNU/Linuxu. Z novinek v nové verzi jmenujme alespoň nový nástroj na správu aplikací, který by měl začátečníkům značně usnadnit instalaci či odinstalaci aplikací (vše se řeší opravdu stylem „one-click“), samozřejmě nejnovější dostupné verze aplikací, grafický start systému, atd. (kompletnější informace naleznete zde). Pokud hledáte linuxovou distribuci, se kterou byste chtěli začít objevovat svět GNU/Linuxu, tato je bezesporu vynikající volbou.

Vyšel Wesnoth 1.0

Po dlouhé době očekávání konečně vyšel Wesnoth 1.0, finální verze komplexní fantasy strategie. Český lokalizační tým vše do uzávěrky stihl, takže máte možnost vychutnat si tuto hru ve své mateřštině. Wesnoth je k dispozici pro GNU/Linux, MS Windows, MacOS X, BeOS, AmigaOS4 a jelikož je GNU/GPL, jsou k dispozici i zdrojové kódy.

Star Wreck: In The Pirkinning

Parodie na Star Trek a Babylon V, Star Wreck, v podání finských fanoušků byla konečně uvolněna pro stažení (samozřejmě vedle možnosti objednat si film na DVD). Tvorba filmu zabrala 7 let a film, ač značně nízkorozpočtový, vypadá velice k světu a jeho shlédnutí mohu silně doporučit. Film má samozřejmě finský dubbing, nicméně titulky jsou anglické. Doporučil bych i shlédnutí předchozích snímků, ale ty jsou, alespoň momentálně, nestažitelné, neb dochází k jejich zvukovému remasteringu. Download má něco přes 300MB ve středně kvalitní verzi a 550MB ve vysoko kvalitní verzi. Lze tahat přes http ze zrcadel nebo bittorent.

Muzeum starých počítačů

Pokud jste pamětníci, nebo vás zajímá, jaké počítače existovaly před koupí vašeho momentálního děla, můžete zkusit web digibarn.com, kde naleznete obrázky i popisky velmi starých počítačů nebo kousků HW. Tak co, kolik máme paměti ram? 256MB? 512MB? 1GB? Tak si představte, že byly doby, kdy byl luxus mít 16KB RAM a tento kousek HW byl ještě větší než GeForce FX. Inu, bývávaly časy…