Architektura GNU/Linuxu

Posted on by
Reply

Trošku techničtějšího rázu, ale poměrně stručné a jasné formulace, které popisují architekturu GNU/Linuxu, potažmo Unixu, a zdůrazňují výhody, nevýhody i rozdíly, jsou k dispozici v článku, který vyšel v lednovém CHIPu z roku 2000. Je poměrně povedený a i když je web spolu s článkem neaktualizovaný posledních několik let, informace z tohoto článku jsou z velké části stále aktuální. Ne že by nebylo možné doplnit řadu nových skutečností, nicméně pro základní přehled to postačí. Aktuálnější informace by měly být k nalezení na Wikipédii.

Hackles

Posted on by
2

Velice povedený komiks z branže výpočetní techniky a GNU/Linuxu se jmenuje Hackles a část jeho stripů je k dispozici i v češtině. Autoři, žel bohu, práci na pokračováních vzdali, nicméně stripů je dost, podnětných myšlenek, které se za nimi skrývají, hodně a vzhledem k tomu, že projekt přestal v nejlepším, nezaznamenal Hackles úpadek, který velice dobře známe z posledních sérií různých seriálů. Ale proč ještě čtete tyto řádky, zkuste a uvidíte. Stojí to za to.

Dubnový Linux+

Posted on by
4

Dubnové vydání časopisu Linux+ opět přináší řadu zajímavých článků (mj. o wysiwyg HTML editoru Nvu, softwarových patentech, nástroji na zabezpečení Bastille Linux, NDISwrapperu, dále rozhovor s vývojářem Ubuntu a test souborových systémů) a 2 DVD s distribucemi SuSE 9.2 DVD FTP edice, Slackware 10.1, Xandros Desktop OS 3.0.1 OC a Arch Linux 0.7, dále s doplňkovými balíčky pro Fedoru 3, řadou nejrůznějšího softwaru a samozřejmě se svým klasickým Live DVD, po jehož nabootování si můžete vyzkoušet recenzované programy, aniž byste je museli instalovat na svůj počítač. Časopis stojí bez koruny 180Kč a je k dostání právě teď.

vim

Posted on by
Reply

Lidé se hádají nejenom o to, který operační systém je nejlepší, ale rozpory panují i mezi uživateli jednotlivých textových editorů či čehokoliv jiného. K textovému editoru vi (resp. jeho vylepšené verzi vim) jsem se dostal před delším časem. Jeho ovládání není zrovna nejobvyklejší, takže chvíli trvá, než se s ním člověk naučí efektivně pracovat, nicméně pokud si dá tu práci, možná zjistí, že se jedná o velice efektivní nástroj, který lze navíc používat takřka všude, ať už se jedná o hardwarové architektury, platformy či operační systémy.

K tomu, abyste se s editorem vim naučili pracovat, potřebujete věnovat čas čtení dokumentace. Ne pro každého je však čtení anglického manuálu to ideální, a proto bude řada z nás hledat nějaký vhodný materiál v češtině. A zrovna jeden takový jsem při brouzdání webem našel. Enjoy.

Modeline generátor

Posted on by
Reply

Jak asi víte, každý monitor podporuje jiná rozlišení při jiných obnovovacích frekvencích. V GNU/Linuxu má grafická rozhraní nastarosti X server. Ten je třeba správě nastavit, aby věděl, co si může k monitoru dovolit či jaká rozlišení s jakými parametry se mají použít. Problém je v tom, že šance dostat ty správné parametry přímo z hardwaru nejsou vždy dostatečně vysoké, a proto je možné, že při automatickém nastavení dojde k následujícím situacím:

  • nastavení podhodnotí možnosti zobrazovacího zařízení a nastaví příliš nízké hodnoty, při kterých poblikává monitor (více než při optimálním nastavení) a kazí se oči
  • nastavení vyhodnotí možnosti zobrazovacího zařízení správně a nastaví optimální parametry
  • nastavení přehodnotí možnosti zobrazovacího zařízení a nastaví příliš vysoké hodnoty, následkem čehož může u opravdu starých monitorů dojít k jejich poškození, jinak k poruše zobrazení (chyba out of range a žádný obraz)

Právě k prevenci té poslední varianty je tendence spíše nastavovat nižší hodnoty než vyšší. Některé distribuce, zejména live distribuce ala Knoppix či Danix, obsahují dokonalejší detekční mechanismy a jsou schopny kupříkladu i u mého monitoru nastavit optimální hodnoty. Cenou za tento přístup jsou však řídké výskyty oné poslední varianty, tj. nastavení přemrštěných hodnot, které monitor nezvládne. Řešení v takovém případě je přečíst si příručku a zadat správný parametr jádru, který přenastaví hodnoty jinak.

Jestliže ale víte, jaká rozlišení váš monitor podporuje a chcete je nastavit přímo, budete tak činit přes tzv. modelines v /etc/X11/xorg.conf, /etc/X11/XF86-Config či /etc/X11/XF86Config-4 podle X serveru, který používáte. Jedna řádka (modeline) může vypadat takto:

Modeline "1024x768" 81.54 1024 1064 1168 1352 768 768 770 804

Přesná syntax i výpočet jsou samozřejmě popsány jak v manuálových stránkách, tak na řadě míst na Internetu (i v češtině), ovšem ne každý se vyžívá v komplexních výpočtech a studuje materiály ke svému monitoru, a právě za tímto účelem existuje řada generátorů, do nichž zadáte patřičné hodnoty a které vám následně vyplivnou správnou modeline. Stačí použít google.

Já osobně dávám přednost tomuto, protože je nejjednodušší. Stačí mu zadat rozlišení a obnovovací frekvenci. Po vygenerování patřičných modelines je možné je dále upravovat v grafickém rozhraní pomocí programu xvidtune.